Sdělení z naší praxe... Rybí tuky a kognitivní funkce

Jen tak pro představu, lidský mozek a také sítnice oka obsahuje vysoký podíl tuku a to zejména DHA (2, 3). Nejvhodnějším způsobem příjmu omega3 mastných kyselin jsou tučné ryby, některé druhy řas, kryl nebo třeba vaječný žloutek (obsah DHA ve vaječném žloutku ale závisí na stravě slepice (4, 5, 6, 7). Další možnou alternativou je také suplementace rybím tukem v podobě oleje nebo kapsle (8, 9).

Spotřeba ryb na českém trhu se v roce 2019 pohybovala okolo 4,2 kg/obyvatele/rok, z toho sladkovodní ryby tuzemského původu představují 1,3 kg/obyvatele/rok. V České republice je konzumace ryb stále nízká a dlouhodobě stagnuje na hodnotě 4-5 kg, oproti spotřebě na jednoho obyvatele EU za rok, která činí cca 11 kg. Přitom ale podle odborných doporučení je optimální konzumace okolo 17 kg ryb/osoba/rok (10).

Jak často ryby jíst? Doporučené množství je konzumace 2-3 porcí ryb za týden. Můžete použít i konzerované ryby ve vlastní šťávě. Velmi vhodné je zařazení sardinek a ančoviček, které neobsahují vysoké množství těžkých kovů. Z nich si můžete připravit i zdravé rybí pomazánky.

V minulém roce jsme na toto téma s různými odborníky publikovali článek v odborném časopise Psychiatrie pro praxi s názvem “Vliv užívání doplňku stravy s rybím tukem na omega3 index a vybrané kognitivní funkce u aktivně sportujících žáků druhého stupně základních škol.” Ve fotogalerii je článek nasdílen a tak se můžete dozvědět, jak šetření dopadlo.

A hlavně nezapomeňte, omega3 mastné kyseliny jsou důležité v každém věku a to i v období plánování těhotenství a těhotenství.

Literatura:

1. Echeverría, F., Valenzuela, R., Catalina Hernandez-Rodas, M., & Valenzuela, A. (2017). Docosahexaenoic acid (DHA), a fundamental fatty acid for the brain: New dietary sources. Prostaglandins, leukotrienes, and essential fatty acids, 124, 1–10. https://doi.org/10.1016/j.plefa.2017.08.001
2. Cunnane, S. C., & Crawford, M. A. (2003). Survival of the fattest: fat babies were the key to evolution of the large human brain. Comparative biochemistry and physiology. Part A, Molecular & integrative physiology, 136(1), 17–26. https://doi.org/10.1016/s1095-6433(03)00048-5
3. Campoy, C., Escolano-Margarit, M. V., Anjos, T., Szajewska, H., & Uauy, R. (2012). Omega 3 fatty acids on child growth, visual acuity and neurodevelopment. The British journal of nutrition, 107 Suppl 2, S85–S106. https://doi.org/10.1017/S0007114512001493
4. Adarme-Vega, T. C., Lim, D. K., Timmins, M., Vernen, F., Li, Y., & Schenk, P. M. (2012). Microalgal biofactories: a promising approach towards sustainable omega-3 fatty acid production. Microbial cell factories, 11, 96. https://doi.org/10.1186/1475-2859-11-96
5. Tou, J. C., Jaczynski, J., & Chen, Y. C. (2007). Krill for human consumption: nutritional value and potential health benefits. Nutrition reviews, 65(2), 63–77. https://doi.org/10.1111/j.1753-4887.2007.tb00283.x
6. Simopoulos, A. P., & Salem, N., Jr (1992). Egg yolk as a source of long-chain polyunsaturated fatty acids in infant feeding. The American journal of clinical nutrition, 55(2), 411–414. https://doi.org/10.1093/ajcn/55.2.411
7. Lewis, N. M., Seburg, S., & Flanagan, N. L. (2000). Enriched eggs as a source of N-3 polyunsaturated fatty acids for humans. Poultry science, 79(7), 971–974. https://doi.org/10.1093/ps/79.7.971
8. Taneja, A., & Singh, H. (2012). Challenges for the delivery of long-chain n-3 fatty acids in functional foods. Annual review of food science and technology, 3, 105–123. https://doi.org/10.1146/annurev-food-022811-101130
9. Chen, B., McClements, D. J., & Decker, E. A. (2013). Design of foods with bioactive lipids for improved health. Annual review of food science and technology, 4, 35–56. https://doi.org/10.1146/annurev-food-032112-135808
10. Situační a výhledová zpráva Ryby. (2020). Praha: Ministerstvo zemědělství.