Zlobí vaše dítě? Možná jste měla jíst víc ryb, naznačují vědci

Složité zkratky DHA a ADHD jsou si podobné a dokonce spolu podle zjištění odborníků i souvisí. Zatímco za písmeny DHA se skrývá kyselina dokosahexaenová obsažená nejčastěji v rybím oleji, ADHD zase označuje poruchu pozornosti s hyperaktivitou projevující se nejvíce ve školním věku. Poslední dobou se ukazuje, že tyto dvě věci spolu souvisí a vzájemně se ovlivňují. Pokud má totiž těhotná žena v těle nedostatek zmíněné kyseliny, může se tento problém projevit na jejím dítěti. Hrozí mu údajně hyperaktivita a částečně ohrožen může být i jeho intelektuální vývoj.

Nepodceňujte stravu
"Klinické výzkumy ukázaly, že u dětí maminek, které v těhotenství a v době kojení měly dostatek DHA, dochází k nižšímu výskytu hyperaktivity, poruch soustředění, učení a paměti," potvrzuje zjištění odborník na zdravou výživu z Institutu klinické a experimentální medicíny Praha Pavel Suchánek.

Jeden z posledních výzkumů, který se vlivem DHA kyseliny na výkon mozku u dětí zabýval, proběhl letos na Kansaské univerzitě. Vědci tehdy během pozorování 81 novorozenců jeden rok podávali určité skupině z nich stravu obohacenou o DHA kyselinu. Poté následovalo každý půl rok testování, které trvalo šest let. Nakonec se výsledky dostavily, ale až ve třech letech věku dětí. Jedinci, kteří dostávali stravu obohacenou o důležitou látku, začali vykazovat lepší mentální výkony především v oblasti osvojování si pravidel. Vliv na chování tedy z tohoto důvodu může být značný.

Mozek i oči
Za vším stojí skutečnost, že DHA patří mezi nejvýznamnější omega-3 mastné kyseliny v našem těle a plní důležitou roli především v mozku. Je součástí nervových obalů, a proto má i zcela zásadní vliv na přenos impulsů v nervové soustavě, tedy na schopnost a rychlost reakcí na podněty. Dalším místem, kde se kyselina koncentruje, je sítnice oka a oční nerv.
 
Plod je v děloze zásobován touto látkou díky své matce, která mu ji poskytuje. Pokud však její tělo nemá během gravidity k dispozici dostatek kyseliny z potravy, dochází k problému. Její tělo začne dítěti DHA předávat z vlastních zásob, což se projevuje na matčině náladě. A problém pokračuje i během kojení. "U miminka dochází ke zcela zásadnímu rozvoji mozku ve druhém trimestru těhotenství. Tehdy má plod zvýšenou potřebu DHA, kterou si však sám nedokáže vytvořit, a je proto zcela závislý na jejím příjmu od matky. Stejně je tomu i po celou dobu kojení," pokračuje Suchánek. Hladina kyseliny činí v mateřském mléce okolo 57 procent všech tuků a kolísá v závislosti na stravě kojící matky.

Celkově se doporučuje zkonzumovat alespoň 250 miligramů DHA, a to především konzumací vhodných ryb zhruba dvakrát týdně. Za všechny můžeme jmenovat lososa, makrelu nebo sardinky. Alternativou mohou být také potravinové doplňky v podobě rybího tuku.
 
http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/deti/zlobi-vase-dite-mozna-jste-mela-jist-vic-ryb-naznacuji-vedci_288054.html