Kila navíc? Příkladem musí jít rodiče

Sedmiletý Michal váží při svých 125 centimetrech 32 kilogramů. To je podle grafu, který popisuje správný růst dítěte, výrazně víc, než by bylo vzhledem k jeho věku a výšce zdravé. Není sám. Před dvěma lety se počet dětí s nadváhou nebo obezitou pohyboval okolo 20 procent u dětí do 14 let a 47 procent u mládeže ve věku 15 až 18 let na tisíc registrovaných pacientů. Oproti roku 1995, kdy Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) začal tato data zaznamenávat, se počet malých tlouštíků do 14 let zvýšil téměř pětkrát, u dorostu dokonce šestkrát.

Tlusté děti, tlustí dospělí. Jak poznáte, že má vaše dítě přebytek kilogramů? Zatímco u dospělých o nadváze informuje hodnota BMI, u dětí se využívá růstových grafů. Určující hodnotou je percentil a výpočet za vás provede třeba aplikace na www.vyzivadeti.cz. Zadáte pohlaví, věk, výšku a váhu dítěte a puntík na grafu vám napoví. Pokud je percentil vyšší než 70, měli byste zbystřit a zamyslet se nad stravovacím a pohybovým režimem svého potomka.

    Hodnota vyšší než 90 značí nadváhu, 98 až 100 pak obezitu. V těchto případech už pomůže jen odborník. „Je vhodné obrátit se na komplexní centrum určené k léčbě dětské obezity. Kromě lékaře je tu většinou i psycholog, nutriční terapeut či fyzioterapeut,“ říká předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal. Na domácí dietu zapomeňte, ta vašemu dítěti může jedině uškodit.
Navíc účinky diet jsou, jak známo, spíš krátkodobé. A podle ÚZIS více než tři čtvrtiny těch, kteří nadváhou a obezitou trpěli v dětství, si tento problém přinesou i do dospělosti. A ještě hůř: lidé s nadváhou v dětství trpí více než dvojnásobně obezitou v dospělosti.
    Možné následky nadváhy a obezity jsou dobře známé: zvýšené riziko pozdějších chronických onemocnění, jako je vysoký krevní tlak a srdeční choroby, choroby zažívacího ústrojí, onemocnění jater, nádorová a kloubní onemocnění, psychosociální problémy. Ale i problémy ve společnosti typu šikany. Namístě je tak zásadní a komplexní řešení.
   

Při prevenci nadváhy i obezity hraje hlavní roli rodinné zázemí. Základ je jít dětem příkladem ve zdravé životosprávě i v pravidelném pohybu. „Množství rodičů, kteří mají k pohybu pozitivní vztah, klesá,“ varuje Pavel Suchánek, odborník na sport a výživu z nutriční poradny FitBee, a radí: „Zkuste tedy sobotní dopoledne místo nákupem v supermarketu raději strávit rodinným výletem na kole.“ Recept bez překvapení: hýbat se a zdravě jíst Podle průzkumů Světové zdravotnické organizace přibližně tři čtvrtiny dětí ve vyspělých zemích nevěnují pohybovým aktivitám ani hodinu denně, zato více než dvě hodiny tráví před televizí nebo (sedm dětí z deseti) u počítače.

Právě pohyb tak představuje bod, s nímž bychom měli u dětí začít, chceme-li svádět bitvu s jejich nadbytečnými kilogramy. Organizovaně sportovat by dítě mělo alespoň dvakrát týdně. Je ale důležité najít sport, který je bude bavit.
    Než dítě vyroste natolik, aby mohlo samo řádit na hřišti, lze využít nabídky center, jež provozují řadu aktivit pod odborným dohledem i pro ty nejmenší nebo rodiče s dětmi. Plavání, hry a cvičení s říkankami, dětskou zumbu nebo jógu s narůstajícím věkem doplní sportovní kroužky nebo přípravky ve sportovních oddílech (výběr z nabídky těchto zařízení najdete na následující straně).

Zejména u dětí ve školním věku je nutná kontrola jídelníčku. Snídá dítě? Nekupuje si svačinu ve školním automatu? Nechodí místo jídelny do fast foodu? Nemlsá u počítače? Podobné otázky by si měli rodiče položit. A začít jednat. To zcela jistě neznamená vymýtit všechny sušenky a čokolády. „Pokud má dítě výdej – je na zápase, vyrazili jsme na kolo –, ať si dá klidně dá slazený nápoj, zmrzlinu nebo müsli tyčinku, které mu dodají rychlou energii. Špatné je, když popíjí kolu večer u počítače,“ říká Pavel Suchánek. „Důležitá je rovnice příjem–výdej. Není to o zdravých a nezdravých věcech, ale o jejich množství.“

Den dítěte musí začínat snídaní. Přitom v patnácti letech snídá necelá polovina mládeže. Čím dřív si dítě na ranní jídlo zvykne, tím lépe. Pokud si ovšem sami ráno ve spěchu dáme černou kávu, nemůžeme od svých dětí čekat, že usednou k bohaté cereální snídani, která by měla tvořit až čtvrtinu denního přísunu energie. „Spousta lidí ve svém jídelníčku pro snídani nenachází místo, případně ji odbývá nezdravými pokrmy. Tento nevhodný návyk je pak bohužel přenášen i na děti, které samy nemají na první jídlo dne ani chuť, ani čas,“ potvrzuje dětská lékařka Lenka Kejvalová.

    „U předškolních dětí doporučuji, aby se na přípravě snídaně samy podílely, aby se cítily platné. Stačí vyndání jogurtu čimléka z lednice a nalití do misky nebo příprava šálků na čaj,“ dodává. To dítěti pomůže zabudovat si snídani jako pevný bod do denního jídelníčku a zároveň dostává základy soběstačnosti a sebevědomí, na nichž může dále stavět.
    Zapojit se mohou i do přípravy svačiny. Tu určitě neodbývejte penězi, které se pak často mění na sušenky nebo chipsy z automatu. „Investovat čas do přípravy svačiny se vyplatí. Vhodné je celozrnné pečivo s tvarohem, šunkou a sýrem, ovoce a voda, případně se šťávou,“ popisuje odborník na výživu Suchánek.

Mnoho dětí raději než do jídelny vyráží na oběd do fast foodu. Návštěvy školní jídelny ovšem riziko obezity u dětí snižují. Díky projektu Škola plná zdraví se zvedla spotřeba zeleniny na hlavu o dvě procenta. Do projektu se za poslední tři roky zapojilo 1400 školních jídelen. Sedmdesát procent českých jídelen pak zařazuje zeleninová jídla na jídelníček alespoň jednou týdně.

Přehnané nároky škodí Zejména u dívek vyvolává obava z nadváhy i zcela opačné problémy: poruchy příjmu potravy. Z průzkumu Světové zdravotnické organizace vyplývá, že každá třetí až čtvrtá dívka není spokojena se svou postavou. S anorexií nebo bulimií se podle občanského sdružení Anabell setkala každá desátá dívka ve věku od 13 do 25 let. Mohou rodiče nějak pomoci? „Vysvětlovat, kontrolovat,“ říká Suchánek. „Poruchami příjmu potravy je ale více ohrožen ten, na koho jsou kladeny přehnané nároky, kdo se snaží být nejlepší,“ varuje odborník.


Jak se bojuje s dětskou obezitou
Nejen rodina, ale i stát a řada neziskových organizací se snaží bojovat s fenoménem dětské obezity. Ve školách začíná v poslední době fungovat mnoho programů, například Mléko do škol, Ovoce do škol nebo Škola plná zdraví či Česko se hýbe. V důsledku stoupajícího množství dětí trpících nadváhou u nás Společnost pro výživu vyhlásila Den boje proti dětské obezitě, který připadá na 25. května. Na Den dětí, 1. června, se pak uskuteční v pražské O2 areně přehlídka Česko se hýbe, cvičí a tančí. Jde o vyvrcholení projektu Česko se hýbe ve školách plných zdraví, celostátní pohybové soutěže pro děti. Předcházet dětské obezitě se snaží i ministerstvo zdravotnictví. Tomu leží na stole návrh, aby zařadilo na seznam zdravotních výkonů také vzdělávání dětského pacienta s rizikem obezity. „Cílovou skupinou jsou hlavně děti od deseti let, těch je u praktických lékařů pro děti a dorost registrován zhruba jeden milion. Obecně by měl lékař pacienta nebo jeho rodiče poučit o správných stravovacích návycích, skladbě jídelníčku, volbě pohybových aktivit nebo ho seznámit se zdravotními riziky obezity,“ popisuje tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová. Stát na zdravotní péči o obézního jedince vynakládá o třicet procent více než na toho, kdo má normální tělesnou hmotnost.