Není voda jako voda
Napili byste se vody z toaletní mísy? Pro vědce ze Singapuru či San Diega je to cesta, jak získat pro lidstvo dostatek vodních zdrojů. V Česku máme naštěstí jiné možnosti.
Přes 97 procent vody na zeměkouli nelze podle Světové zdravotní organizace (WHO) pít. Lidstvo se musí dělit o zbylá tři procenta. Není divu, že myšlenka využití odpadní vody k pití dostává stále nové podoby. Vědci ze singapurského programu NEWater plants před časem oznámili, že se jim podobný kousek podařil při procesu založeném na mikrofiltraci, kdy odpadní voda projde skrze částice 500krát menší než lidský vlas, pak se pod tlakem prožene přes membránu s tak malými otvory, že jimi neprojde ani rozpuštěná sůl, a nakonec je prosvícena ultrafialovým světlem, které má zahubit vše nežádoucí, čemu se do té doby podařilo uniknout. Má to však jeden háček. "Hodně lidí má vůči této vodě předsudky. A i když drží certifikát Světové zdravotnické organizace a U.S. Enviromental Protection Agency, že splňuje všechny standardy, napije se jen málokdo," řekl v časopise Earth Paul Rozin z Pensylvánské univerzity, který se problematikou nedostatku pitné vody dlouhodobě zabývá.
Na starém kontinentu včetně Česka je situace zatím odlišná a trh s nabízenou pitnou vodou a dalšími nápoji je velmi široký. Evropská unie proto hledá stále nové způsoby, jak upozornit na kvalitní výrobky bez chemické úpravy, jako jsou například kvalitní balené vody, a jak veřejnosti ulehčit výběr. "Je také důležité si všímat, čím jsou ochucené vody doslazovány a ochucovány," říká odborník na výživu Pavel Suchánek.
Z tohoto důvodu se na obalech potravin a nápojů od příštího roku objeví nově povinné značení GDA, ze kterého bude jasné složení i nutriční obsah v jedné porci. A nová změna bude platit i pro balené vody, od nesycených po minerální. "Každý člověk si tak může na trhu vybrat vodu podle své potřeby, porovnat výrobky nejen podle ceny, ale také složení," oceňují odborníci.
Například minerálky běžně dostupné na našem trhu patří do kategorie středně mineralizovaných a je možné je pít každý den. Na rozdíl od těch léčivých, které známe z lékáren ve skleněných lahvích. Nové informace přitom mohou ocenit i milovníci aktivního životního stylu, protože pití minerálních vod je důležité zejména při sportovních aktivitách. A také všichni ti, kdo dávají přednost baleným vodám před vodou kohoutkovou, u které jim vadí třeba chlór nebo obavy ze zbytků jiných chemických látek. Opatrnost je každopádně namístě u lidí, kteří mají studny, jež často obsahují více dusičnanů a dalších nežádoucích prvků, než povolují normy. Při nedávném testu TÝDNE (viz TÝDEN č. 21/10) například v jedné z používaných studní u Čáslavi překročily některé bakterie limit až pětinásobně a nechyběl v ní ani nadbytek dusičnanů. Podobně u téměř 300 rozborů vody ze soukromých studní, provedených v roce 2012 laboratoří Pražských vodovodů a kanalizací, až devadesát procent údajně neodpovídalo příslušné vyhlášce o pitné vodě. Kontrolovat, co člověk pije, se tedy vyplatí.
