Je možné zhubnout půstem trvale, aneb Jak se pustit do půstu

Co je půst

Půst je omezení nebo úplné vzdání se jídla, nebo některých druhů potravin po omezenou dobu. Pro mnohé je to součást náboženských rituálů - například u nás asi nejznámější z křesťanství v podobě půstu od Masopustu do Velikonoc, při kterém se věřící vzdávají masa a výrobků z něj. V poslední době získávají na popularitě i jako součást zdravého životního stylu a především potom snah o hubnutí. 

Otázkou ale je, jestli je půst skutečně zdravý, pro koho je bezpečný a jak by se měl správně dodržovat…?

Náboženské půsty

Náboženské půsty jsou prastaré tradice, které přesahují kulturní i geografické hranice a ve kterých hrají klíčovou roli. Známé jsou půsty od křesťanství po buddhismus, rituální půsty, které věřící používají k prohloubení víry, disciplíně těla i ducha a jako prostředek k dosažení vyššího duchovního uvědomění. Půsty v různých náboženstvích jsou také k projevení víry, solidarity a úcty k božství či duchovním učení.

V křesťanství je půst čtyřicetidenní období mezi Masopustem a Velikonocemi a připomíná 40 dní, které Ježíš strávil na poušti. Křesťané během postní doby omezují konzumaci masa a dalších potravin, jako jsou sladkosti, alkohol či jiné luxusní výrobky. Velký pátek, den připomínající ukřižování Ježíše, je pro ně potom často dnem přísného půstu a abstinence.

Nejvýznamnějším obdobím půstu v Islámu je měsíc Ramadán, kdy věřící od svítání do západu slunce nekonzumují jídlo, pití, ani nekouří. Půst má člověka připravit ke zvýšené spiritualitě, sebekontrole, zamyšlení se nad svým životem a solidaritě s chudými. V judaismu je nejsvětějším dnem půstu Jom kipur, Den smíření. Na tento den se věřící zcela zdržují jídla a pití po dobu 25 hodin, aby se mohli plně soustředit na modlitbu a pokání.

V hinduismu je mnoho půstů, často spojených s různými božstvy a festivaly. Například Navaratri, devítidenní festival na počest bohyně Durga, je obdobím, kdy někteří hinduisté dodržují přísný půst. Ekadashi, jedenáctý den měsíčního cyklu, je další obvyklý den pro půst, kdy věřící odmítají obiloviny a luštěniny, aby se očistili a přiblížili se božstvu Višnu. A například Buddhisté praktikují půst během úplňků, známých jako Uposatha. Půst může zahrnovat úplnou abstinenci od jídla po určité části dne nebo omezení na jedno jídlo denně před polednem. 

Jarní detoxy

Takovou obdobou křesťanského půstu jsou velmi oblíbené jarní detoxy po zimě. Hladovka, spousta pití a především zelené potraviny včetně mladého ječmene a chlorelly. K čemu takový detox je? Aby tělu pomohl odstranit škodliviny, které se v těle usadily a aby po něm byl člověk zdravější a vitálnější, lépe fyzicky i psychicky připravený na další rok. Ovšem, pokud jí člověk denně hrsti léků, pije především alkoholické nápoje, kouří a/nebo užívá jiné drogy, jí výhradně fast food a sladkosti, určitě mu detox prospěje. U zdravého člověka ale všechno ostatní zdetoxikovat zvládnou zdravá játra a ledviny, které je dobré zbytečně během roku nezatěžovat výše zmíněnými nešvary a nespoléhat potom na pár dní či týdnů jarního detoxu. 

Půst podle Tradiční čínské medicíny

Výživa je součástí Tradiční čínské medicíny (TCM) nejméně 3 tisíce let. A už tak dlouho doporučuje v současné době tolik oblíbený kalorický deficit a nejen nepřejídat se, ale jíst jen do zhruba 80 % pocitu sytosti. Co tomu říkáme podle moderní západní fyziologie výživy? Takové doporučení má rozhodně fyziologické doporučení - signál žaludku, že už má dost, totiž do mozku putuje zhruba 20 minut. A všem je jasné, kolik dalšího nadbytečného jídla dokáže člověk ještě během 20 minut sníst! I pravidelné půsty označované jako Bi Gu jsou součástí TCM. Bi Gu vlastně znamená “vyhýbat se zrnům” a tomu také odpovídá přístup k půstu - vynechání všech obilovin včetně bezlepkových, rýže, pohanky aj. a moderní medicína tento přístup vysvětluje obsahem různých lektinů v obilninách, které mohou v nadměrné míře poškozovat střevní mikrobiom, vést k metabolickým a neurodegenerativním onemocněním aj.

Přerušované půsty

Studie naznačují, že krátkodobý půst správně dodržovaný může přinášet skutečně zdravotní výhody, jako je snížení rizika chronických neinfekčních onemocnění, zlepšení metabolismu glukózy a může pomoci i při redukci hmotnosti. Přerušovaný půst, například v podobě 16/8, kdy člověk po dobu 16 hodin nejí a následuje 8 hodin, kdy jíst může, se stává nejen populárním, ale i účinným a vědecky potvrzeným způsobem, jak si zlepšit zdraví a regulovat tělesnou hmotnost. Když totiž člověk vynechá jídlo na alespoň 10 hodin, ale raději 12 hodin denně a sníží kalorický příjem, tělo začne postupně zpracovávat vlastní tuky (Cabo, Mattson. NEJM 2029).

Ovocné a zeleninové dny

Zařazování ovocných a zeleninových dnů je také už řadu let populární. Člověk, který tento systém následuje, celý den nebo několik dní jí jen ovoce a zeleninu. Experti na výživu tento přístup s oblibou používají v rámci přípravné fáze programu Metabolic Balance®. Ovšem tam má přísná, jasně daná pravidla a přesné časové vymezení. Základní podmínkou je sníst za den ovoce a zeleniny dostatek a nehladovět nad talířkem s jedním nakrájeným jablkem určeným pro celý den.

Půsty jako hladovky

Pod označením “půst” si lidé nejčastěji představí hladovku, tedy absolutně nulový příjem jakýchkoli potravin kromě vody, přičemž někdo takový půst zařazuje pravidelně třeba jednou za měsíc, někdo si naplánuje hned deset dní v kuse. A mnozí si takový přístup také především na sociálních sítích nesmírně pochvalují. Uvádějí zlepšení pleti, zbystření smyslů, zlepšení metabolizmu glukózy, pokles chuti na sladké, po pár dnech i skutečný pokles potřeby jíst, pocity lehkosti, propojení se zbytkem světa a vesmíru a řadu dalších a dalších.

S čím je potřeba počítat

I správně vedený půst může mít vedlejší účinky, se kterými je důležité počítat. Asi tím nejčastějším je slabost a bolesti hlavy. Provázet ho ale mohou především v prvních dnech také nepřiměřené chutě na sladké a na ně navázaný pocit osobního utrpení, nic nemá smysl a bude lepší se na celý půst vykašlat. Pro někoho nepříjemné jsou také změny ve vyprazdňování a kožní projevy, různé vyrážky, kopřivka a náhlý ekzém. Při dlouhodobější hladovce, u které už opravdu není možné jakákoli pozitiva hledat, dochází potom k poškození kůže, vlasů a nehtů, změnám v ženském cyklu, ztrátě zájmu o sex a v podstatě ztrátě zájmu o cokoli, co není hladovka a/nebo jídlo.

Je-li ovšem půst dodržovaný správně, může být pro zdravé osoby bezpečný a prospěšný. Pro plánování půsty je dobré zapamatovat si následující body:

1. Začněte postupně, kratšími intervaly a omezením třeba jen celkového množství jídla
2. Nezapomínejte dostatečně, ale ne přehnaně pít
3. Jezte opravdu kvalitní potraviny
4. Poslechněte své tělo a pokud se cítíte slabí, máte závratě nebo jakékoli další nepohodlí, půst ukončete
5. Omezte fyzickou aktivitu a během půstu jen odpočívejte

Ano, ale… u odborníků na výživu uspět nemusíte

I přes popisované skvělé účinky půstů na všechno možné je důležité si uvědomit, že půst nemusí být vhodný pro každého. Především lidé trpící různými zdravotními problémy, jako je diabetes prvního typu, nízký krevní tlak, nemocné srdce nebo ledviny, mentální anorexie nebo ti, kteří mají poruchu příjmu potravy ve své zdravotní historii, lidé trpící nádorovým onemocněním, ale také děti, těhotné a kojící ženy a sportovci, by se měli půstu vyhnout. I vědou potvrzené přerušované pusty není dobře držet z čirého nadšení, bezhlavě a bez jakékoli přípravy. Rozdíl bude už v tom, zda vynechat jídlo na začátku dne, nebo raději na konci. Pokud totiž například nadšenec do 16/8 vstává v pět ráno a je od sedmi v práci, bylo by první jídlo až v 11 nebo 12 hodin dopoledne přinejmenším nepohodlné. My ve FitBee s oblibou používáme například program Metabolic Balance®, jehož součástí je určitě forma půstu hned v začátku. Ovšem podle přesně daných pravidel a po opravdu velmi omezenou dobu. I tak Metabolic Balance® je opravdu velkou pomocí v začátku nejen hubnutí, ale například také léčby kožních onemocnění nebo neplodnosti.

Pokud i Vám vrtá přínos a bezpečnost půstu v hlavě, obraťte se na nás a svůj záměr s námi raději důkladně proberte.